SINGAPUR (3. října 2026) – Po skončení Manufacturers Cupu se v rámci Gran Turismo World Series 2026 přesunula pozornost na 3. kolo Nations Cupu. Tentokrát se souboj o mistrovský titul odehrál před vyprodaným hledištěm divadla Sands Theatre, které se nachází v nezaměnitelném komplexu Marina Bay Sands s výhledem na singapurskou zátoku Marina Bay.

Mezi 12 závodníky se opět sešli někteří z nejrychlejších jezdců Gran Turismo na světě, přičemž po dramatickém 2. kole v Tokiu se situace v boji o titul značně vyostřila. Španělé Pol Urra (Falcon_PolUrra) a obhájce titulu José Serrano (Falcon_Josete) se nadále drží v boji o titul, zatímco Kylian Drumont (Vitality_Kylian) přijel do Singapuru s velkým elánem poté, co v Tokiu ovládl jak sprint, tak velké finále. Druhé místo Valeria Galla (SFE_BRacer) v tomto závodě rovněž vrátilo bývalého šampiona zpět do boje o titul, zatímco Samuel Moreno (S--Moreno) se i nadále profiloval jako jedna z nových hrozeb této sezony.

Vzhledem k tomu, že před světovým finále zbýval už jen Singapur, prostor pro případné chyby se rychle zmenšoval. Stejně jako v předchozích kolech měl Nations Cup začít sprintem, jehož výsledek určil pořadí na startu pro klíčové velké finále.

Sprint: SUGO International Racing Course na 15 kol

Pole position pro sprint si vybojoval Nizozemec Kaj de Bruin (Vitality_Kaj), po jehož boku se postavil vítěz závodu z Tokia Drumont. Urra se kvalifikoval na 3. místě, za ním následovali Gallo a Brazilci Adriano Carrazza (Didico__15) a Lucas Bonelli (RVT_BONELLI). Japonec Ryota Kokubun (Akagi_1942mi) se postavil na 7. místo, před Kanaďanem Samuelem Cardinalem (SFE_Quartz), Morenem a Australanem Guyem Barbarou (SFE_Twitchy).

Největší překvapení bylo k vidění na konci startovního roštu. Dvojnásobný vítěz Nations Cupu Takuma Miyazono (ZETA_Miyazono) se kvalifikoval na 11. místě, zatímco obhájce titulu Serrano se ocitl až na 12. pozici.

Jezdci měli před sebou 15 kol na okruhu SUGO International Racing Course v identických vozech Toyota SF23 Super Formula. Výměna pneumatik nebyla nutná, což ponechávalo jen malý prostor pro strategické manévry. Šlo tedy o přímý souboj o pozice na trati a vzhledem k tomu, že pořadí v cíli určovalo startovní rošt pro velké finále, záleželo na každém místě.

Urra neváhal a svůj útok zahájil takřka okamžitě; ve snaze ihned převzít vedení Španěl hned po světelném signálu v první zatáčce překonal vedoucí jezdce po vnější stopě. Díky tomuto manévru se na chvíli dostal do čelních pozic, ale jeho náskok netrval dlouho. Vedení se ujal Drumont, de Bruin se usadil na druhém místě a Gallo předjel Urru a obsadil třetí místo.

Také japonští jezdci jeli velmi agresivně. Kokubun si v úvodním zmatku polepšil o jednu pozici, zatímco Miyazono začal bez otálení odmazávat ztrátu z neúspěšného kvalifikačního výkonu a posunul se o dvě místa vpřed.

Jakmile se závodní pole ustálilo, pořadí v čele bylo následující: Drumont, de Bruin, Gallo, Urra a Kokubun.

Během následujících několika kol se vedoucí skupina držela těsně pohromadě, přičemž Gallo a Urra číhali hned v závěsu. V 7. kole se pak situace opět změnila. Drumont i Gallo využili aerodynamického stínu a na zadní rovince předjeli de Bruina, čímž Holanďana během několika vteřin srazili z čela na třetí místo.

Za nimi Miyazono tiše předváděl jeden z nejlepších výkonů celého závodu. „Japonský rychlík“, který startoval z 11. místa, se metodicky propracovával polem a v 8. kole se vyhoupl až na 5. – což znamená posun o šest pozic za něco málo přes polovinu závodu.

V čele si Drumont začal vytvářet určitý náskok, který vyrostl na více než jednu sekundu, zatímco Gallo a de Bruin se soustředili na vzájemný souboj o druhé místo.

Ve 12. kole se de Bruinovi konečně naskytla příležitost „italského hřebce“ předstihnout. S pouhými třemi zbývajícími koly se vydal v patách za Drumontem v naději, že zopakuje svůj dřívější manévr a převezme vedení, ale Gallo se rozhodně nehodlal vzdát bez boje. Bývalý šampion Nations Cupu se držel Nizozemce jako stín a čekal až do posledního kola, kdy zaútočil. Podařilo se mu de Bruina předjet a znovu obsadit druhou pozici, avšak v tu chvíli už měl Drumont tak velký náskok, že ho nemohl ohrozit.

Francouz proťal cíl jako první, předvedl další dominantní výkon ve sprintu a zajistil si pole position pro velké finále. Gallo dojel druhý a první trojici uzavřel de Bruin. Urra se umístil na 4. místě, následován Carrazzou a působivým Miyazonem na 6. místě. Bonelli dojel sedmý, zatímco Serrano se z posledního místa na startovním roštu propracoval na 8. místo. Závodní pole pak uzavřeli Kokubun, Moreno, Barbara a Cardinal.

Pro Drumonta to po jeho dominantním výkonu v Tokiu znamenalo další působivé vítězství ve sprintu. Ještě důležitější však bylo, že si tím zajistil ideální pozici pro mnohem významnější souboj, který měl teprve přijít.

Velké finále: Circuit de Sainte-Croix – B v opačném směru na 24 kol

Do velkého finále se všech 12 závodníků vrátilo s mimořádnými vozy Red Bull X2019. Tyto futuristické stroje, které při hmotnosti pouhých 650 kilogramů dosahují výkonu 816 ps, na rozlehlém okruhu Circuit de Sainte-Croix – B v opačném směru překračovaly rychlost 300 km/h. Stejně jako v předchozím velkém finále byly povinné všechny tři směsi pneumatik Dunlop – tvrdá, střední a měkká. Každý jezdec musel v průběhu 24kolového závodu všechny tři směsi v určitém okamžiku použít, což činilo načasování zastávek v boxech a správu pneumatik klíčovými faktory. Tentokrát však přibyl ještě jeden faktor: palivo.

Díky enormnímu tempu vozů X2019 se spotřeba paliva může výrazně lišit, a to v závislosti na stylu jízdy, využívání aerodynamického stínu i pozici v závodě. Každý litr paliva doplněný během zastávky v boxech stál drahocenný čas, což z úspory paliva učinilo stejně důležitou část strategie.

Téměř celé startovní pole vyrazilo na pneumatikách se střední směsí. Jinak se rozhodli pouze dva poslední startující, zatímco vedoucí skupina se v úvodní fázi závodu spokojila s otevřenými možnostmi. Start z jízdy byl pozoruhodně čistý. Nikdo se nepokusil o nějaký riskantní manévr v první zatáčce a pole se rychle seřadilo do vysokorychlostního vlaku. Prvních deset vozů od sebe mělo odstup méně než jedné sekundy, všechny jely rychlostí přes 300 km/h a přitom projevovaly neobvyklou zdrženlivost. Poselství bylo jasné: skutečný boj začne, jakmile se začnou rozcházet strategie zastávek v boxech.

Urra provedl první významný manévr na konci 7. kola, když se prosmýkl kolem de Bruina a obsadil 3. místo. Většinu času však vedoucí skupina zůstávala v první polovině závodu těsně sevřená.

Prvními významnými hráči, kteří odkryli své karty, byli Miyazono a Bonelli, kteří v 11. kole zajeli do boxů. Oba přezuli na měkké pneumatiky Dunlop, ale v jejich zastávkách byl zásadní rozdíl. Miyazono potřeboval podstatně méně paliva a vyjel z boxů s náskokem přibližně čtyř sekund před Bonellim. Tento odstup byl prvním jasným náznakem, že strategie tankování paliva může být stejně důležitá jako volba pneumatik.

Další vodítko poskytl Urra. Španěl, který jel v čele, spotřeboval v úvodní části závodu zhruba o čtyři litry paliva méně než Drumont. Vzhledem k tomu, že přibližně tři litry znamenají asi jednu sekundu času na tankování, mohla se tato úspora v pozdější fázi závodu ukázat jako nesmírně cenná.

Jak se vedoucí jezdci blížili ke konci svých úvodních úseků, pneumatiky začaly ztrácet přilnavost a hladina paliva klesla na nebezpečně nízkou úroveň. Většina jezdců z čela závodu nakonec zajela do boxů najednou. Drumont, de Bruin, Carrazza a Moreno přešli na měkké pneumatiky. Gallo a Kokubun se vydali opačným směrem, nasadili pomalejší tvrdou směs a pokusili se ji odjet ještě před závěrečnou fází závodu.

Urra zůstal na trati ještě jedno kolo, načež se v boxech připojil ke svému španělskému kolegovi Serranovi. Oba si vybrali tvrdé pneumatiky a doplnili palivo, čímž se zavázali k další variantě rozvíjející se strategie.

Poté, co všichni absolvovali první zastávku v boxech, vypadal závod úplně jinak. V 15. kole vedl Miyazono před Bonellim, Urrou, Serranem, Drumontem a de Bruinem. Rozhodnutí japonského jezdce přejít brzy na měkkou směs se mu bohatě vyplatilo. Díky volné trati a maximální přilnavosti si vybudoval náskok přibližně šesti sekund.

Pak však Drumonta postihla katastrofa. Francouz dostal obrovskou dvousekundovou penalizaci za kontakt s jiným vozem, což ho stálo drahocenný čas a posunulo v pořadí dolů. Penalizován byl i Urra, který dostal půlsekundovou penalizaci za překročení omezení tratě. Penalizace zamíchaly pořadím, ale nejzajímavější strategická otázka se stále točila kolem Miyazona.

V 16. kole se spolu s Bonellim vrátili do boxů. Miyazono si vybudoval zhruba patnáctisekundový náskok před Drumontem, který v tu chvíli jel na třetím místě, a místo toho, aby upustil od agresivního přístupu, japonská hvězda ještě přitvrdila. Nechal si nasadit další sadu měkkých pneumatik Dunlop. Nyní bylo jasné, že se Miyazono rozhodl pro strategii se třemi zastávkami.

Konvenční přístup počítal se dvěma zastávkami, což minimalizuje časovou ztrátu v boxech. Miyazono vsadil na to, že vyšší tempo z druhého úseku na měkkých pneumatikách více než vykompenzuje jednu zastávku v boxech navíc. Právě takový druh strategického rizika charakterizoval mnoho z nejlepších výkonů tohoto dvojnásobného šampiona.

Když se však Miyazono vrátil na trať, ocitl se až na 10. místě. Čísla byla skličující. Stále mu zbývala ještě jedna zastávka, stále musel použít tvrdou směs a na dohnání ztraceného času mu zbývalo pouhých osm kol. Podaří se „japonskému rychlíkovi“ vykouzlit další zázrak?

Odpověď závisela nejen na Miyazonově rychlosti, ale i na rozhodnutí ostatních závodníků.

V 19. kole zajeli do boxů najednou Urra, Serrano, Gallo a Kokubun. Každý z nich si nechal nasadit měkké pneumatiky Dunlop a připravil se tak na sprint na plný plyn až k cílovému praporku.

O kolo později do boxů konečně zajeli také Drumont, de Bruin a Carrazza. Jejich palivové nádrže byly téměř prázdné, někteří měli při vjezdu do boxové uličky v nádrži jen jeden až tři litry. Všichni tři přešli na tvrdé pneumatiky pro závěrečnou část závodu. Díky tomuto sledu událostí se Miyazono dočasně vrátil do čela, i když měl před sebou ještě povinnou jízdu na tvrdých pneumatikách.

Poté se v čele závodu náhle ocitl Moreno. Španělský nováček se tiše držel své vlastní strategie, zatímco zavedení šampioni kolem něj měnili pozice. O kolo později konečně absolvoval svou poslední zastávku a vrátil se na trať na 3. místě, s povinnou výměnou pneumatik v kapse. Od té chvíle byl jeho úkol jasný: jet naplno až do cíle.

Miyazono a Bonelli zůstali v čele, ale ani jeden z nich ještě nepoužil tvrdou směs. Místo toho, aby okamžitě zajeli do boxů, protáhli oba své jízdy na měkkých pneumatikách až do posledního možného okamžiku.

S blížícím se posledním kolem měl Miyazono náskok 6,4 sekundy před Bonellim a přibližně 15 sekund před Morenem na třetím místě. Japonský jezdec ze své nekonvenční strategie vytěžil prakticky vše, co bylo možné. Stále však musel zajet do boxů.

Miyazono i Bonelli vjeli do boxové uličky na začátku posledního kola, jen aby stihli absolvovat povinnou pasáž na tvrdých pneumatikách. Otázkou bylo, zda obrovský náskok, který si Miyazono vybudoval, bude stačit.

A také že stačil.

Miyazono vyjel z boxů stále v čele – ovšem nyní již s náskokem pouhých 1,6 sekundy.

Zezadu na něj na tvrdých pneumatikách dotíral Moreno, zatímco Urra na měkkých pneumatikách dotahoval ještě rychleji. Španěl rychle předjel Morena a zaměřil se na Miyazona. Zbývalo už jen jediné kolo. Urra měl zjevně rychlejší vůz. Jeho nové měkké pneumatiky Dunlop nabízely podstatně lepší přilnavost než Miyazonovy tvrdé a každá brzdná zóna se stávala příležitostí. Miyazono mu však nehodlal dát žádnou šanci.

Japonský veterán perfektně vedl X2019 zatáčku za zatáčkou a nutil Urru hledat cestu, jak ho překonat. Odstup mezi nimi zmizel, ale vedoucí pozice zůstala Miyazonovi.

V poslední zatáčce se Urra pokusil o poslední útok a vrhl se na japonského jezdce se vší silou, ale bylo to už příliš. Španěl se při výjezdu ze zatáčky lehce dotkl zdi a ztratil rychlost, což v závěru umožnilo Serranovi předjet ho a vyfouknout mu 2. místo, avšak cílem jako první i tak projel Miyazono.

Byl to závod, který se zapíše do historie.

Dvojnásobný šampion Nations Cupu, který začal den na 11. místě a do velkého finále nastoupil ze 6. pozice, opustil konvenční strategii, absolvoval tři zastávky v boxech, dvakrát použil měkkou směs, aby maximalizoval svou rychlost, a dokázal si vybudovat dostatečný náskok, který mu umožnil přečkat poslední kolo na tvrdých pneumatikách. Za ním dokončil stejně působivý comeback Serrano, známý jako „El Rayo de Granada“. Obhájce titulu, který startoval z 8. místa, se metodicky propracoval závodním polem a využil Urrovy chyby v poslední zatáčce k zisku 2. místa. Urra se nakonec vzchopil a dojel třetí, čímž doplnil hvězdné stupně vítězů složené ze tří nejúspěšnějších jezdců v tomto závodě.

Po závodě Miyazono vysvětlil: „Věděl jsem, že tentokrát se bude uplatňovat mnoho různých strategií, a na startu jeli všichni velmi těsně u sebe. Cítil jsem, že se z toho musím dostat, protože mi chyběla rychlost, tak jsem svou strategii přepracoval a jsem velmi rád, že to vyšlo.“

Díky tomuto výsledku je situace v šampionátu před světovým finále mimořádně vyrovnaná. V čele je Serrano s 12 body, následovaný Urrou s 11 body. Miyazono se díky vítězství posunul na 10 bodů a vyrovnal se Drumontovi. Tyto čtyři jezdce dělí pouhé dva body a o vítězi Nations Cupu 2026 tak rozhodne nadcházející světové finále.