MILÁN, Itálie (23. května 2026) – Sezona Gran Turismo World Series 2026 odstartovala v sobotu 24. května v divadle Teatro Lirico Giorgio Gaber v samém srdci Milána. Po Manufacturers Cupu následoval Nations Cup, v němž se jezdci na trať vydávají jako hrdí zástupci své domovské země či teritoria.

Do italského města se sjelo 12 elitních závodníků – mezi nimiž byli tři nejlepší z Nations Cupu 2025 a nejlépe umístění jezdci z každého regionu v online kvalifikaci – aby zde před nadšeným publikem, které patřilo k nejhlučnějším od samého začátku programu, svedli dva závodní souboje. Prvním závodem byl sprint, který určil startovní rošt pro finále, v němž se rozhodne o mistrovském titulu.

Všechny oči se upíraly na obhájce titulu Josého Serrana, Španěla, který byl nezpochybnitelným vládcem předchozí sezony. Po jeho boku stál jeho krajan a týmový kolega Pol Urra, stejně jako dvojnásobný japonský šampion Takuma Mijazono, který toužil získat zpět svůj titul. Ale snad na žádném jezdci neležela tak velká zátěž očekávání jako na italském Valeriu Gallovi – místním hrdinovi, který závodil před svým domácím publikem, v noci, kdy se zdálo, že každý jásot v hledišti patří jemu.

Závod ve sprintu: Sardegna – okruh A na 10 kol

Ačkoli v tomto závodě nešlo o žádné body do šampionátu, měl obrovský význam – jeho pořadí v cíli totiž určovalo startovní rošt pro velké finále. Dějištěm se stala rozlehlá silniční trať Sardegna a v rámci příjemného překvapení zde jezdci neseděli za volantem moderních vozů, ale pečlivě vybrané kolekce automobilových legend: klasických silničních vozů ze zlaté éry motorismu, jejichž vyvážení výkonu (BoP) bylo pečlivě nastaveno tak, aby byly zajištěny rovné podmínky. Sledovat, jak se drahocenné ikony, jakými jsou Jaguar D-Type, Mercedes-Benz 300 SL a Aston Martin DB3S, navzájem odírají a jedou bok po boku, bylo prostě fascinující… a navzdory virtuálnímu prostředí dokonce i nervy drásající.

Přední řadu startovního roštu si rozdělili Španěl José Serrano (Falcon_Josete) s vozem Aston Martin DB3S a Francouz Kylian Drumont (VitaIity_Kylian) s vozem Porsche 550 Spyder. Start z jízdy proběhl hladce, ale Drumont neztrácel čas a ještě před první zatáčkou se dostal před Serrana a ujal se vedení. Španěl Samuel Moreno (S--Moreno) za volantem vozu Ferrari 500 Mondial se k němu o chvíli později přidal a Serrana rovněž předjel.

Ve druhém kole došlo k klíčovému momentu závodu. Serrano a Drumont se na čele srazili a oba vozy se propadly v pořadí – Serrano na 10. místo, Drumont na 12. místo. Tento masakr na čele umožnil Mijazonovi (ZETA_Miyazono), který si za volantem svého Porsche 356 A zachoval chladnou hlavu, aby se bez zaváhání ujal vedení. V zadní části startovního pole se tento chaos ukázal jako dar pro Pola Urru (Falcon_PolUrra), který se se svým vozem Alfa Romeo 8C 2900B Touring vyhoupl z 8. místa až na 3. místo, zatímco Nizozemec Kaj de Bruin (Vitality_Kaj) se se svým Jaguarem D-Type propracoval z 10. místa na 4. místo.

Ve třetím kole převzal iniciativu Moreno. V přední části cílové rovinky se protlačil před Mijazona a ujal se vedení, ale o chvíli později ho v zadní části cílové rovinky předjel Urra a na krátkou chvíli se dostal do čela závodu. Netrvalo dlouho a první trojice vytvořila těsnou a napínavou skupinu, která si před zbytkem startovního pole vybudovala náskok dvou sekund. Následující kola byla napínavou šachovou partií mezi Morenem, Mijazonem a Urrou – vedoucí pozice se střídaly, o stopy se vedly boje a nezbýval ani milimetr volného prostoru.

Italské publikum mezitím ožilo, když Gallo (SFE_BRacer) ve svém majestátním voze Mercedes-Benz S Barker Tourer předjel de Bruinův D-Type a ve 4. kole se dostal na 4. místo. Za vedoucími jezdci stále zaostával o zhruba čtyři sekundy, ale „tifosi“ to nevadilo a bouřlivě jásali.

Když odmávl šachovnicový praporek, vítězem byl Samuel Moreno, který tak dosáhl úžasného vítězství při svém vůbec prvním startu na živém závodě GTWS. Urra projel cílem jako druhý a Mijazono obsadil třetí místo. Dokáže tento španělský nováček přenést svou formu i do velkého finále a překvapit celý svět?

Velké finále: Autodromo Nazionale Monza na 27 kol

Hlavní závod se jel na okruhu Autodromo Nazionale Monza, v takzvaném „Chrámu rychlosti“, kde díky dlouhým rovinkám a nízkým požadavkům na přítlak mělo každé strategické rozhodnutí zásadní význam. Všech 12 jezdců usedlo do impozantního vozu Red Bull X2019 Competition – 816 koní, 650 kg, žádná omezení – přičemž každý vůz byl v barvách země svého jezdce. K dispozici byly tři druhy směsí pneumatik: měkké, střední a tvrdé, přičemž bylo nutné použít všechny tři. Očekávalo se, že měkké pneumatiky vydrží asi osm kol, střední až 14 a tvrdé ještě déle – ovšem s výrazným poklesem rychlosti. Rychlost na legendárních rovinkách okruhu v Monze dosahovala až 320 km/h.

Moreno odstartoval z pole position a v prvním kole se za ním těsně drželi Urra a Mijazono. Všech šest nejlepších startovalo na pneumatikách Dunlop se střední směsí – šlo o opatrný a promyšlený úvodní tah. Pořádek v čele však zakrýval napětí, které se rodilo ve středu pole, a v 5. kole se závod rozjel naplno. Gallo se v cílové rovince prudce vrhl vpřed a vybojoval si třetí místo před Mijazonem, což vyvolalo bouřlivý jásot z tribun, a o jednu zatáčku později předjel japonského jezdce i de Bruin ve svém voze X2019, čímž ho odsunul na páté místo. Prvních šest míst dělily pouhé tři sekundy.

Pak nastal klíčový okamžik úvodní fáze. V 8. kole ztratil vedoucí závodník Moreno, který se zdál mít situaci pevně pod kontrolou, v zatáčce Curva Parabolica kontrolu nad vozem, vyjel z trati a v mžiku se propadl na 6. místo. Vedení se ujal Urra, těsně za ním se drželi de Bruin a Gallo a závod najednou nabral zcela nový ráz. Vítězovi sprintu se celé odpoledne zhroutilo kvůli jedinému okamžiku nepozornosti.

Urra, chladný a přesný jako metronom, si začal budovat náskok. Do 11. kola svůj náskok zvýšil na 2,3 sekundy. Gallo však nepolevoval a ve 13. kole se v zatáčce Curva Retifilio protlačil před de Bruina, čímž si znovu vybojoval druhé místo, a zamířil přímo na vedoucího jezdce závodu. S blížícím se termínem zastávek v boxech se boj o zbývající místa na stupních vítězů vyostřil – Gallo, de Bruin, Serrano a Mijazono sváděli čtyřstranný souboj, při němž je dělila pouhá vteřina.

14. kolo se ukázalo jako strategický zlomový bod závodu. Urra, de Bruin, Gallo a Mijazono zajeli na konci kola do boxů, zatímco Serrano, známý jako „El Rayo de Granada“, se rozhodl zůstat na trati, využít příležitosti k předjetí soupeřů a dostat se do čela závodu. Urra a de Bruin zvolili měkké pneumatiky, zatímco Gallo a Mijazono vsadili na dlouhou životnost a zvolili tvrdé. Serrano zajel do boxů o kolo později a také si vybral měkké pneumatiky. Když se prach usadil, pořadí bylo následující: Urra, de Bruin, Gallo, Serrano a Mijazono – přičemž Moreno se díky odvážné strategii s měkkými pneumatikami propracoval zpět na 6. místo a nyní ztrácel na úřadujícího šampiona pouhou sekundu.

Osm kol před koncem splnili Gallo a Mijazono v 19. kole poslední zastávku v boxech a obuli měkké pneumatiky v poslední snaze o zvýšení rychlosti. Urra, Serrano a de Bruin počkali až do 22. kola, než zajeli do boxů pro své poslední sady tvrdých pneumatik. V těch posledních kolech se však štěstí náhle obrátilo. Gallo dostal půlsekundovou penalizaci za překročení omezení tratě, díky čemuž ho Mijazono předjel a posunul se na čtvrté místo. V 25. kole pak dostal de Bruin penalizaci 1 sekundu rovněž za překročení omezení tratě, čímž se Gallo vrátil na třetí místo a Mijazono se zařadil hned za něj. O kolo později se díky další penalizaci pro Galla pozice opět vrátila Mijazonovi.

A pak přišlo dramatické finále. V posledním kole Gallo, který před domácím publikem útočil ze všech sil a zoufale toužil po umístění na stupních vítězů, ztratil v zatáčce č. 3 kontrolu nad vozem, jedno kolo sjelo z trati a jeho X2019 se roztočila a vyjela do šotoliny. V divadle zavládlo ohromené ticho. Italskému hřebci unikl vysněný finiš tím nejkrutějším způsobem.

Na čele se nic tak dramatického neodehrálo. Urra projel cílem a vybojoval vítězství v Nations Cupu, Serrano skončil těsně za ním na druhém místě. Mijazono obsadil třetí místo na stupních vítězů a opět dokázal, proč je i nadále zlatým standardem závodů Gran Turismo.

Pol Urra po závodě řekl: „Při závodě ve sprintu jsem využil několika nehod, k nimž došlo, a nějak se mi podařilo dojet na třetím místě. Ve velkém finále jsem se prostě držel Samuela. Nechtěl jsem na něj tlačit – ale najednou se roztočil, což jsem nečekal, a musel jsem se soustředit, abych udržel tempo. Gratuluji Josému a Takumovi a velký potlesk patří také Valeriovi, protože si vedl skvěle.“

Po skončení prvního kola je na špici Španělsko. Urra a Serrano opět potvrdili, že jsou dvojicí, kterou je třeba porazit; jejich sehranost a správa pneumatik jsou zcela mimořádné. Vzhledem k tomu, že Mijazono číhá v záloze a silné pole soupeřů ještě neukázalo všechny své trumfy, slibuje sezona Nations Cupu 2026, že bude všechno jiné než předvídatelná.