TOKIO, Japonsko (15. srpna 2026) – Po skončení Manufacturers Cupu se pozornost v sídle společnosti Polyphony Digital v městské části Koto-ku přesunula na 2. kolo Nations Cupu v rámci Gran Turismo World Series 2026. Na rozdíl od úvodního závodu sezony v Miláně se tokijské závody konaly za zavřenými dveřmi: studio v kolébce Gran Turismo zaplnili pouze jezdci, závodní komisaři a závodní sedačky.

Mezi 12 účastníky se opět sešli někteří z nejrychlejších závodníků světa, včetně obhájce titulu z Nations Cupu, Španěla José Serrana, dvojnásobného vítěze Takumy Miyazona (ZETA_Miyazono) z Japonska a bývalého šampiona Valeria Galla (SFE_BRacer) z Itálie. Vrátil se i vítěz závodu ve sprintu v 1. kole Samuel Moreno (S--Moreno), který při svém debutu v GTWS v Miláně předvedl působivý výkon, zatímco jeho krajan Pol Urra (Falcon_PolUrra) zůstal další silnou hrozbou.
Tokijské kolo odstartoval závod ve sprintu, který sice nepřinášel žádné body do šampionátu, ale rozhodoval o startovním pořadí pro klíčové velké finále.

Závod ve sprintu: Suzuka Circuit – 8 kol

Závod ve sprintu se konal za slunečného počasí na okruhu Suzuka, jednom z nejznámějších závodních okruhů v Japonsku. Nebyly nutné žádné zastávky v boxech, takže se vše soustředilo výhradně na rychlost, pozici na trati a schopnost jezdců najít způsob, jak se dostat před soupeře na okruhu, kde je obtížné si vytvořit příležitost k předjíždění.

Stejně jako v Miláně měli závodníci k dispozici pestrou škálu silničních vozů, nikoli speciálně konstruované závodní stroje. Tentokrát se na startu sešly legendy výkonu z 90. let a přelomu tisíciletí, mezi nimiž nechyběly modely Honda NSX Type R, Nissan Skyline GT-R, Ferrari F40, Lamborghini Diablo, Toyota Supra a Mitsubishi Lancer Evolution V. Díky použité rovnováze výkonu vnesl každý vůz do osmikolového závodu své vlastní silné i slabé stránky.

Francouz Kylian Drumont (Vitality_Kylian) odstartoval z pole position v Hondě NSX Type R po boku s Gallem v Hondě S2000. Serrano (Falcon_Josete) s vozem Nissan Skyline GT-R R34 startoval ze třetího místa, druhou řadu pak uzavřel Japonec Ryota Kokubun s vozem Ford GT.

Obě Hondy bez problémů vedly pole v první zatáčce, přičemž Drumont si udržel vedení před Gallem. Celé závodní pole zůstalo během úvodního kola těsně pohromadě. Vzhledem k tomu, že zbývalo pouhých osm kol a žádné strategické tahy ani zastávky v boxech nemohly ovlivnit pořadí v závodě, byli si jezdci vědomi, že si nemohou dovolit dlouho čekat, než se pustí do manévrů.

Moreno, který startoval z 5. místa ve voze Lamborghini Diablo, patřil mezi první, kdo zaútočil. Na začátku druhého kola předjel se svým širokým a výkonným italským supersportem Kokubunův Ford GT a vybojoval si 4. místo. Za vedoucími jezdci vozy pokračovaly v jízdě téměř těsně za sebou, přičemž každý řidič hledal sebemenší mezeru.

Později v tomto kole pak provedl svůj tah Serrano. S využitím vzduchové kapsy ve druhé části cílové rovinky se úřadující šampion srovnal s Gallem a vybojoval se svým vozem Skyline GT-R R34 druhé místo. Drumont se však již dostával do suverénního tempa. Na konci druhého kola si Francouz vybudoval náskok více než jedné sekundy, čímž si zajistil cenný odstup před Serranem a skupinou pronásledovatelů.

Už v polovině závodu se ukázalo, jak obtížné je v Suzuce předjíždět. Ačkoli se pole jezdců drželo těsně pohromadě, pořadí se téměř nezměnilo, protože jezdci měli potíže dostat se dostatečně blízko, aby mohli v rychlých navazujících zatáčkách okruhu provést čistý předjížděcí manévr.

Morenův slibný výkon se zhroutil, když mu v první zatáčce vybočila zadní část jeho Diabla. Mírně vyjel z trati, čímž ztratil dostatek rychlosti a propadl se ze 4. na 6. místo. Jeho situace se zhoršila, když mu závodní komisaři udělili sekundovou penalizaci za kolizi s jiným vozem. Tato penalizace ho posunula o další dvě pozice zpět a prakticky tak vyřadila Španěla z boje o místo v přední části startovního roštu velkého finále.

O kus dál se do boje nenápadně zapojoval Japonec Miyazono. Dvojnásobný vítěz Nations Cupu odstartoval s vozem Toyota Supra RZ z 9. místa, ale již v 6. kole se propracoval na 6. pozici, čímž prokázal trpělivost a preciznost, díky nimž se stal jedním z nejúspěšnějších jezdců v historii GTWS.

Pol Urra za volantem Porsche 911 GT3 však odmítal vydat svou pozici bez boje. V posledním kole se Španělovi podařilo předjet Miyazona a získat zpět svou pozici, zatímco souboj za vedoucími jezdci pokračoval až do cíle.

Vepředu však Kylian Drumont zůstal nedotknutelný. Poté, co si Francouz vybudoval brzký náskok, ovládl tempo v Hondě NSX Type R a Josému Serranovi nedal ani jedinou reálnou šanci na útok. Projel cílem a zajistil tak Francii vítězství ve sprintu, ale především pole position pro velké finále.

Velké finále: Deep Forest Raceway v opačném směru – 35 kol

Velké finále proběhlo přesně podle stejného formátu jako úvodní závod v Miláně. Všech 12 jezdců usedlo do mimořádných vozů Red Bull X2019 Competition, z nichž každý byl v barvách země svého jezdce. Závod se měl jet na 35 kol na okruhu Deep Forest Raceway v opačném směru v rychlostech na rovinkách přesahujících 320 km/h.

K dispozici byly tři směsi pneumatik Dunlop – měkká, střední a tvrdá – a každý jezdec musel použít všechny tři. Měkké pneumatiky poskytovaly nejvyšší maximální rychlost, ale předpokládalo se, že vydrží jen asi deset kol. Středně tvrdé pneumatiky zajišťovaly rovnováhu mezi rychlostí a životností, zatímco pomalejší tvrdé pneumatiky vyžadovaly pečlivé načasování, za což nabízely vyšší odolnost. Spotřeba paliva přinesla další strategický prvek, díky němuž se načasování zastávek v boxech stalo stejně důležitým jako samotná rychlost.

Osm z devíti nejlepších jezdců na startu vyrazilo na středně tvrdých pneumatikách. Výjimkou byl Japonec Takuma Miyazono, který je známý jako mistr strategie, zvolil tvrdé pneumatiky a od začátku se vydal na zcela odlišnou úvodní část závodu. I další jezdci ze zadních pozic startovali na tvrdých gumách v naději, že se co nejdříve zbaví povinných nejpomalejších pneumatik.

Start proběhl hladce, ale José Serrano neztrácel čas a hned dal jasně najevo své záměry. Ve druhé části cílové rovinky využil vzduchové kapsy Kyliana Drumonta a převzal celkové vedení. Drumont zareagoval téměř okamžitě a o jednu zatáčku později si pozici znovu vybojoval. Nezdálo se, že mezi nimi měla zavládnout trpělivost. Hned od prvního kola si šli po krku.

Serrano se znovu ujal vedení v 5. kole. Za ním se Urra již posunul o dvě pozice, když se z 6. místa propracoval na 4. a dostal se tak přímo do centra souboje o čelo závodu. V úvodní čtvrtině závodu nemohla být soutěž vyrovnanější. Serrana, Drumonta, Galla, Urru, Kokubuna a Morena v čele dělily méně než dvě sekundy.

V 8. kole již téměř všichni jezdci, kteří startovali na tvrdých pneumatikách, absolvovali svou první zastávku v boxech. Kaj de Bruin z Nizozemska a Guy Barbara z Austrálie přezuli při druhé zastávce na středně tvrdé pneumatiky. Pouze Miyazono zůstal na své úvodní sadě tvrdých pneumatik a prodloužil tak dobu jízdy na nich až hluboko do závodu.

Miyazono zamířil do boxů v 10. kole a ve 12. kole ho následoval Brazilec Bonelli. Oba se v další fázi závodu vrhli do útoku, při čemž využili přilnavost měkké směsi, aby se rychle přiblížili k vozům jedoucím před nimi. Jejich tempo vneslo další prvek nejistoty do závodu, který se po celou dobu vyznačoval vyrovnaným soubojem mezi čistou rychlostí a dlouhodobým hospodařením s pneumatikami.

Španěl Samuel Moreno byl prvním z vedoucí skupiny, který absolvoval další zastávku v boxech – v 18. kole si vyměnil pneumatiky za tvrdé a doplnil palivo. Zbytek čela závodu následoval ve stejném pořadí. Všichni kromě Galla zvolili tvrdé pneumatiky; „Italský hřebec“ se vydal opačným směrem, nasadil měkké pneumatiky a rozhodl se pro agresivní střední část závodu.

Jakmile se situace v boxech ustálila, vedl Bonelli před Serranem, Drumontem, Gallem, Miyazonem, Polem Urrou, Morenem a Japoncem Ryotou Kokubunem. Miyazono se ve 20. kole vrátil do boxů ke své poslední zastávce a přezul na středně tvrdé pneumatiky. Hodlal zajet zbývajících 15 kol bez další zastávky v boxech – náročný úkol, ale přesně ten druh promyšleného rizika, díky kterému se tento dvojnásobný šampion proslavil.

Gallo okamžitě využil své nové měkké pneumatiky. Ve 20. kole předjel Serranův vůz X2019 na tvrdých pneumatikách a vybojoval si druhé místo. Ve 21. kole předjel Bonelliho a ujal se celkového vedení. „Italský hřebec“ se opět dostal do čela a útočil se stejnou rychlostí, jaká ho předtím dovedla k pódiovému umístění v Miláně, než ho v posledním kole potkalo zklamání.

Vzhledem k tomu, že se jeho měkké pneumatiky opotřebovávaly, zajel Bonelli k poslední zastávce v boxech, kde natankoval a nasadil tvrdé pneumatiky Dunlop. Gallo pokračoval v tlaku a ve 24. kole si vybudoval pětisekundový náskok. Rozdíl vypadal působivě, ale strategie zůstávala nejistá. Stále ještě musel absolvovat povinnou část závodu na tvrdých pneumatikách, zatímco jeho nejbližší pronásledovatelé měli závod dokončit na nejrychlejších měkkých gumách.

Ve 26. kole zajeli Serrano, Drumont, Urra a Moreno společně do boxů ke svým posledním zastávkám. Všichni čtyři přezuli na měkké pneumatiky a chystali se na sprint na plný plyn do cíle. Drumont se dostal před Serrana, čímž obrátil pořadí a dostal Francouze do nejlepší pozice k útoku na Galla, jakmile Ital dokončí svou poslední zastávku v boxech.

Gallo konečně zamířil do boxů ve 28. kole. Když se vrátil na trať, stále si udržoval sedmivteřinový náskok před Drumontem a Serranem, ale zbývalo už jen sedm kol a jel na nejpomalejších tvrdých pneumatikách. Rovnice byla jednoduchá: Gallo musel udržet náskok, zatímco dva bývalí šampioni za ním se ho snažili smazat.

Ve 30. kole se náskok již smrskl na čtyři sekundy. Serrano předjel Drumonta v cílové rovince a zaujal druhé místo, Francouz se však okamžitě snažil najít příležitost k protiútoku. Dlouhotrvající souboj mezi nimi by nahrával Gallovi, což si oba uvědomovali. Proto místo toho, aby bezhlavě bojovali v každé zatáčce, soustředili své útoky na rovinky, čímž minimalizovali časovou ztrátu a zároveň se stále přibližovali k vedoucímu jezdci.

Serrano dohnal Galla ve 33. kole. V zatáčce Horseshoe se El Rayo de Granada konečně protlačil dopředu, ale ve stejnou chvíli zaútočil zevnitř Drumont. Serranův vůz X2019 při tomto manévru narazil do vozu Francouze a komisaři závodu udělili obhájci titulu penalizaci v délce jedné sekundy.

Tento trest zásadně změnil průběh posledního kola. Když Serrano zpomalil, aby si trest odkroutil, Drumont ho předjel a Gallo ho následoval. Ztráta tempa se pro Španěla ukázala jako katastrofální. O několik zatáček později se před obhájcem titulu dostali i Moreno a Kokubun, čímž ho odsunuli až na 5. místo.

V čele závodu předvedl Drumont skvělý výkon a projel cílem jako první. Po zklamání v Miláně odpověděl „Francouzský rychlík“ kompletním triumfem v Tokiu – vyhrál závod ve sprintu z pole position a poté obstál v zuřivé strategické bitvě a vybojoval si vítězství ve velkém finále.

Gallo si díky odvážné střední pasáži závodu na měkkých pneumatikách a odhodlané obraně pozice na tvrdých vybojoval 2. místo, což je potěšující návrat po krutém závěru jeho domácího závodu. Moreno se vzpamatoval z náročného sprintu a dojel na 3. místě, čímž si zajistil své první umístění na stupních vítězů ve velkém finále Nations Cupu, a to již při svém druhém startu. Kokubun obsadil ve své domovské zemi 4. místo, za ním se na posledních bodovaných pozicích umístili Serrano a Urra.

„Létající Holanďan“ de Bruin předvedl jeden z nejvýraznějších comebacků celého závodu. Po startu z konce startovního roštu si vybojoval 7. místo; bodové umístění mu uniklo jen o vlásek, ale opět prokázal odhodlání a závodní um, díky nimž se v Monze dostal do boje o přední příčky.

Tokio změnilo ráz tohoto mladého šampionátu. Urra a Serrano si díky svým skvělým výsledkům v Miláně udrželi pevnou pozici v boji o titul, avšak Drumontovo vítězství, Gallův návrat do formy a Morenův rychlý vzestup zajistily, že nikdo nemůže prohlásit, že má sezonu pod kontrolou. Vzhledem k tomu, že v Singapuru ještě zbývá odjet 3. kolo, je výsledek Nations Cup stále zcela otevřený.