Heitkotterova vášeň pro závody rostla s jeho věkem. Své závodnické schopnosti rozvíjel na videohrách a v 18 letech potom začal závodit v autokrosu. Dalších několik let strávil tím, že se propracovával k umístění v národním šampionátu SCCA Solo, kde nakonec získal mistrovský titul v Solo autokrosu a dále titul národního šampiona v kategorii ProSolo. Aby měl své závodnické vášně z čeho financovat, pracoval jako rozvážeč autodílů a několikrát odmítl povýšení jen proto, aby mohl zůstat za volantem, i když se jednalo o volant rozvážkové dodávky. Ve svém „volnu“ zdokonaloval svoje dovednosti v Gran Turismu, přičemž začínal na původním GT1. Během krize přišel o práci, a protože mu již táhlo na třicátý rok, v GT Academy spatřoval svou poslední šanci na splnění svého celoživotního snu stát se profesionálním závodníkem.
Když překonal konkurenci v podobě 53 000 hráčů a v roce 2011 ve finálových závodech USA skončil v nejlepší šestnáctce, vydal se na dalekou pouť na posvátný okruh Silverstone Circuit v Anglii. Tam v roce 2011 jako první získal vytouženou červenou helmu pro amerického šampiona GT Academy. Když se ho ptali, jak se cítil ve chvíli, kdy projížděl cílovou čárou, odpověděl: „Byla to přelomová chvíle v mém dosavadním závodnickém životě, protože to znamená splnění mého celoživotního snu stát se profesionálním závodníkem.“
Heitkotter vytěžil ze své šance maximum a v řadách profesionálů získává jeden skvělý výsledek za druhým. Stále však se sebou není spokojený. Sezónu 2012 totiž popsal slovy: „spousta rychlosti, minimum štěstí.“ Šance, které se mu dostalo, si velmi cení a je rád, že ho jeho současní kolegové považují za parťáka. Za svůj největší dosavadní úspěch považuje zisk pole position v závodě Grand Am pořádaném na slavné trati Indianapolis Motor Speedway. Budoucí cíl: přejít ze sportovních vozů na vozy s větším přítlakem, tedy na formule nebo prototypy sportovních vozů.
